Licence Creative Commons
© 2009-2011 Lukáš Lička - podle licence Creative Commons 3.0 Česká republika.



BIBLIOTHECA.wz.cz


K poslední aktualizace této stránky došlo .

MISCELLANEA

Na této stránce, bych chtěl shromažďovat rozmanité rozličnosti z různých oborů, převážně se vztahující k tématu středověké filosofie.

Zatím zde lze nalézt následující témata:










Akademikové, badatelé, vědci



 
Sem průběžně doplním informace (např. publikační činnost či odkaz na případné osobní stránky) o různých lidech, kteří se zabývali či zabývají historií filosofie, logiky nebo vědy či latinskou filologií. Časem bych chtěl o každém z těchto badatelů udělat i malý článek s bibliografií jejich děl na české Wikipedii.
Obsáhlé informace o medievalistech ve světě, kteří se zabývají středověkou logikou jsou v tzv. Logic Museum - viz také blog člověka, který tyto stránky spravuje.


Jméno Národnost a působiště Oblast zájmu Publikační činnost Další
Earline Jennifer Ashworthová
(1939-)
Pavel Blažek
(1974-)
Čech, FÚ AV ČR
Profil na stránkách Akademie.
Philotheus Boehner
(1901-1955)
Němec (působil v USA), St. Bonaventure University, New York
Středověká filosofie 13. a 14. stol. (zvláště františkánští myslitelé), středověká logika, Ockham. Příprava edic lat. spisů a překlad do angl.
Např. na Logic Museum.
Můj článek na Wikipedii o něm.
William J. Courtenay
(19XX-)
Lambertus Marie De Rijk
(1924-)
Catarina Dutilh Novaesová
(?)
Petr Dvořák
(?)
Sten Ebbesen
(1946-)
Sylva Fischerová
(?)
Miroslav Hanke
(?)
Jméno Národnost a působiště Oblast zájmu Publikační činnost Další
Vilém Herold
(1933-)
Radek Chlup
(1972-)
Jan Kalivoda
(?)
Lenka Karfíková
(1963-)
Peter King
(?)
Gyula Klima
(?)
Maďar (působí v USA); Fordham University, Bronx, NY
Středověká logika a metafyzika; Buridan.
V jeho CV (PDF).
WWW (hodně z Klimových studií); CV.
Barbora Kocánová
(?)
Norman J. Kretzmann
(1928-1998)
Ria van der Lecq
(?)
Alain de Libera
(1948-)
Jméno Národnost a působiště Oblast zájmu Publikační činnost Další
David C. Lindberg
(?)
John Marenbon
(?)
Jana Nechutová
(1936-)
Tomáš Nejeschleba
(1972-)
Marek Otisk
(1976-)
Claude Panaccio
(?)
Robert Pasnau
(?)
Katarina Petrovićová
(1976-)
Jan Pinborg
(1937-1982)
Richard Psík
(?)
Jméno Národnost a působiště Oblast zájmu Publikační činnost Další
Milada Říhová
(?)
Češka; Ústav dějin lékařství a cizích jazyků při 1. lékařské fakultě, Univerzita Karlova, Praha
George Sarton
(1884-1956)
Dějiny vědy (považován za zakladatele oboru), ovšem v pozitivistickém duchu.
Nancy Siraisiová
(1932?-)
Paul Vincent Spade
(1944-)
Američan; Indiana University, Bloomigton
Středověká filosofie; středověké logické a sémantické teorie; Ockham; insolubilia a obligationes.
V jeho CV (PDF).
WWW (hodně materiálů ke středověké logice!); CV
Stanislav Sousedík
(1931-)
Dana Stehlíková
(1975-)
Češka; Masarykova univerzita, Brno
Středověká literatura - encyklopedie, herbáře, regimena sanitatis.
Daniel Špelda
(?)
Jiří Šubrt
(1963-)
Lynn Thorndike
(1882-1965)
David Tomíček
(?)
Čech; Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem
Středověké a raně novověké lékařství.
Jméno Národnost a působiště Oblast zájmu Publikační činnost Další
Faith Wallisová
(?)
Kanaďanka; McGill University, Toronto, Kanada
Středověká věda - medicína a přírodní filosofie (zvl. 12. stol.) a komputistika.
V jejím CV (DOC).
Osobní www stránky, věnované analýze rukopisu Oxford, St John's College 17 (jehož hlavním tématem je komputistika).
Jack Zupko
(?)
Američan; Emory University, Atlanta, GA











Bibliografie a rozcestníky


Do tohoto tématu budu přidávat vlastnoručně vyrobené bibliografie k vybraným problémům či osobnostem především latinské filosofie, či odkazy na podobné seznamy knih na internetu.

  • Ockham - jeho logika a sémantika        PDF

    Zde jsem se pokusil vytvořit seznam překladové i sekundární literatury týkající se Viléma Ockhama, jeho filosofie a především jeho (a dobové) logiky a sémantiky. Shromažduje literaturu psanou česky (té ovšem moc není) a anglicky (té je drtivá většina). Bibliografie je ve formátu PDF a průběžně ji doplňuji.
Na internetu jsou dále dostupné:
  • Arlima - Archives de littérature du Moyen Âge        PORTÁL

    Výborné francouzské stránky, na kterých se badatelé z různých francouzských univerzit snaží vytvořit co nejobsáhlejší zdroj ke středověké literatuře. Stránky jsou koncipovány podobně jako zdejší bibliografie, ale jsou přirozeně mnohem obsáhlejší, přehlednější a informačně bohatší. U každého autora lze tedy nalézt seznam jeho spisů, seznam rukopisů, moderních edic a překladů těchto spisů a bibliografii. Skvělé!

  • Čadková - Bibliografie překladů řecké prózy od počátků do 7. století        PDF

    Na stránkách Kabinetu pro klasická studia AV ČR je k dispozici velmi obsáhlá bibliografie, kterou sestavila Daniela Čadková a která obsahuje patrně všechny vydané české překlady řeckých prozaických textů (v širokém smyslu, tj. i filosofii apod.) od počátku 19. stol. do r. 2001.

  • Komentáře k Perihermenias (středověké)        HTML

    Na MyWikiBiz je seznam středověkých myslitelů, kteří komentovali Aristotelův spis O vyjadřování.

  • Patristika

    Mnoho bibliografií týkajících se patristiky lze nalézt na stránkách Patristické společnosti. Rozšířím.

  • Pasnau - Provisionalia: Index Librorum Scholasticorum        HTML

    Výborný seznam snad všech myslitelných středověkých myslitelů a jejich děl. Bibliografie, kterou se pokouším vytvářet zde, je jí velmi podobná, leda s těmi rozdíly, že počet děl zde je mnohem nižší, nicméně někdy je zmíněn i jejich obsah.

  • Zbíral - Bibliografie        HTML

    Mohutná bibliografie vytvořená Davidem Zbíralem, religionistou působícím na Masarykově univerzitě. Bibliografie je pečlivě strukturovaná a lze zde najít rozličná témata religionistická (všechna hlavní náboženství, dále gnóze, manichejci, kataři), filosofická, historická a další. Mnoho literatury ke středověku. Autor zařazuje lit. českou, hodně francouzské, také německou a anglickou.
    Praktické jsou také autorovy rozcestníky.

Z internetových rozcestníků lze doporučit:
  • Open Directory        HTML

    Stránky, na kterých se tvoří co nejobsáhlejší katalog internetu - je tedy rozcestníkem internetových stránek, řazených podle jazyků a dále oborů. Sekce Philosophy (v angl.) je velmi rozsáhlá, její česká verze - Filozofie - sice není tak bohatá, ale časem se to třeba zlepší.










 

Encyklopedie a encyklopedisté


V tomto tématu bych rád shromažďoval poznámky k jednomu ze zvláštních fenoménů středověké vzdělanosti.

Seznam encyklopedických děl a jejich autorů:
  • Varro - De disciplinae
  • Celsus - Artes - "vzdělanec žijící v době Tiberiově a autor rozsáhlé encyklopedické příručky Artes pojednávající o šesti oborech: zemědělství, lékařství, vojenství, řečnictví, filosofii a právu. Z celého díla se nám zachovalo pouze 8 knih (kn. VI-XIII) věnovaných lékařství."
  • Plinius - Historia naturalis (1. stol.)
  • Solinus - Collectanea rerum memorabilium (2. stol.)
  • Physiologus
  • Martianus Capella - De nuptiis Mercurii et Philologiae
  • Cassiodorus (6. stol.)
  • Epistula Alexandri (7. stol.)
  • Isidor ze Sevilly - Etymologiae (7. stol.)
  • De rebus in oriente mirabilibus (asi 8. stol.)
  • Beda Ctihodný a Beatus z Liebany - některé texty (8. stol.)
  • Hrabanus Maurus - De rerum naturis (9. stol.)
  • Aethicus Ister - Cosmographia (8. stol.)
  • List otce Jana - různé verze (poč. 12. stol.)
  • bestiář z Cambridge
  • Alanus Ab Insulis - Anticlaudianus
  • Hugo ze Sv. Viktora - Didascalicon
  • Vilém z Conches - De philosophia mundi
  • Thierry ze Chartres - Heptateuchon
  • Honorius z Autunu - De imagine mundi
  • Alexander Neckham - De naturis rerum (vše z 12. stol.)
  • Albert Veliký - přírodní spisy;
  • Vilém z Beauvais - Speculum maius
  • Jindřich Bate - Speculorum divinorum et quorundam naturalium
  • Marco Polo - Milión
  • Tomáš z Cantimpré - De natura rerum (vše z 13. stol.)
  • Poznámka: Tento seznam byl zkompilován podle , a dalších zdrojů.
Na této stránce lze nalézt angl. názvy všech kapitol = obsahy násl. encyklopedií: Vilém Caxton - Myrrour of the Worlde (anglická encyklopedie z 15. stol.), Isidor ze Sevilly - Etymologiae, Bartoloměj Anglický - De proprietatibus rerum, Hrabanus Maurus - De rerum naturis, Alexander Neckham - De naturis rerum.









 

Genologie (žánry antické a středověké literatury)



 
V tomto tématu bych rád vypracoval seznam a popis různých žánrů literatury antiky a středověku; především odborných.

  • Encyklopedie
    Viz výše.

  • Eisagógé
    Žánr antické odborné lit. psané řecky. "Uvedení (do něčeho), návod; označovaly se tak příručky anebo spisy, jejichž účelem bylo uvést do studia nějaké problematiky filosofického, vědeckého rázu, často s tendencí popularizační a informativní."
    K tomuto žánru lze přiřadit např. Porfyriův Úvod k Aristotelovým kategoriím nebo Galénův Úvod do logiky.

  • Problémata
    Žánr antické lit. Obsahuje rozličné problémy. Něco jako středověké quaestiones quodlibetales?
    Patří sem Problémata pseudo-Aristotelova. Do středověkého latinského intelektuálního povědomí uvedl tento řecký žánr Petr z Abany svým kometářem - Expositio Problematum Aristotelis [doplním]

  • Speculum
    Žánr středověké odborné lit., encyklopedického charakteru. Pojednává o něm tento článek - - výtah z něj je na angl. wiki. Podrobněji doplním, až si onen článek sám přečtu.
    K tomuto žánru lze přiřadit např. Speculum astronomiae Alberta Velikého či satiru Speculum stultorum Nigela z Longchamps. Podle tohoto žánru středověké literatury je také pojmenován americký odborný časopis věnovaný středověku.

  • Summa
    Žánr středověké odborné lit. Žánr summy vzniká ze dvou důvodů - (1) kompletně pokrýt nějakou odbronou tématiku v jednom díle (ať už theologickou, filosofickou či logickou) a (2) osamostatnit předmět zájmu od tradičních pohledů diktovaných písmem a autoritami.
    Většinou se nejedná o zcela originální vědecké dílo - úkolem summy je (narozdíl od specializovaného vědeckého traktátu) shrnout základní poznatky dané disciplíny, systematicky je podat a vyčerpat téma. Právě co největší rozsah, snaha o všeobsáhlost jsou znakem tohoto žánru. "Každý scholastický systém (...) si v podstatě můžeme představit jako veliký elektronický mozek ante litteram: jsou-li v něm všechna spojení v pořádku, pak nám na každou otázku, kterou mu položíme, musí poskytnout vyčerpávající odpověď. Ta bude vyčerpávající a uspokojivá pouze v rámci určité logiky a určitého způsobu chápání spojitostí reality. Každá teologická summa je elektronický mozek, který myslí jako středověký člověk."
    Za předchůdce theologických summ bývají pokladány sbírky sentencí. Ty se psaly už v raném středověku - např. Libri sententiarum Isidora ze Sevilly. Sbírka Sic et non Petra Abélarda ukazuje, že mezi jednotlivými výroky autorit vytrženými z kontextu může být rozpor; právě vyřešit rozpor mezi odpověďmi na určitou otázku (quaestio) je úkolem summy. Za nejstarší summu bývá pokládána Summa super Priscianum Petra Helia (významné lingvistické dílo). a Jindy se také uvádí De sacramentis Hugona ze Sv. Viktora. Významné Summy theologické napsali Albert Veliký a Tomáš Akvinský (tento má na svědomí také filosofickou Summa contra gentiles). Summa byla i oblíbeným žánrem pro pojednání o logické problematice - existuje celá skupina tzv. summulistů, kteří je psali - Petr Španělský, Lambert z Auxerre, Vilém ze Sherwoodu, Roger Bacon, Vilém Ockham, Jan Buridan...









Odborná periodika


V tomto tématu se pokusím vytvořit přehled především domácích odborných periodik zabývajících se převážně filosofickými tématy.


Název periodika a odkaz na web
Stručný popis
Vydavatel
Periodicita
Dostupnost obsahu online
"Zaměřen na pěstování evropské filosofické tradice od řecké antické filosofie přes latinskou antiku, latinský středověk až po latinskou renesanci a raný novověk."
Fil. ústav Akademie věd, Oddělení pro dějiny starší české a evropské filosofie
2x ročně
Časopis je online.
"Vědecký recenzovaný časopis vydávaný od roku 1968, navazující na ročenku Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky (1954–1967). Časopis je zaměřen především na původní články z dějin přírodních a exaktních věd, z techniky a z dějin věd příbuzných, ale nevyhýbá se ani dějinám společenských věd a filosofii vědy."
Společnost pro dějiny věd a techniky, Ústav dějin Univerzity Karlovy
4x ročně
Online jsou abstrakta jednotlivých studií.
"Zahrnuje témata epistemologie, etiky, sociální a politické filosofie, dějin filosofie, logiky, filosofie jazyka, filosofie mysli, filosofie vědy apod."
University of Economics, Prague; Department of Philosophy
Nové studie doplňovány průběžně.
Časopis je online.
"Vědecká revue otevřená pluralitě filosofických názorů. Nabízí vážným zájemcům o filosofii v jejím nejpůvodnějším smyslu – totiž jako hledání moudrosti, pravdy, dobra, krásy a smyslu života – hodnotné studie, překlady, informace, recenze a zprávy. Mezi jejími autory naleznete přispěvatele domácí i zahraniční. Její obsah se člení do řady rubrik, v nichž čtenář může najít mnoho zajímavého i užitečného."
Fil. ústav Akademie věd
6x ročně
Dostupná jsou shrnutí většiny článků.
Americký časopis, který se zabývá dějinami vědy, medicíny a techniky, jakož i jejich kulturního vlivu. Jedná se o nejstarší anglicky psaný časopis na tomto poli (vychází od roku 1912).
The University of Chicago Press
4x ročně
Časopis je na JSTOR.
Angl. psaný časopis. Věnován "všem oblastem středověké filosofie (včetně logiky a přírodní filosofie) a středověké theologii (křesťanské, muslimské i židovské). Pokrývá období od patristiky po druhou scholastiku v 17. stol."
Cornell University, Ithaca, NY, USA
2x ročně
Časopis je online. Digitalizována jsou všechna čísla z let 1991-2003. Vychází časopis i nadále?
Italský časopis věnovaný středověké filosofii a příbuzným tématům. Většina článků je italsky, mnohé anglicky.
1x ročně
Dostupné jsou pouze obsahy jednotlivých svazků.
Italský časopis pro logiku, lingvistiku a filosofii. Většina článků je anglicky.
? (vychází v Římě)
2x ročně
Časopis je online (kromě posledních ročníků).
"Webový časopis otevřený všem zájemcům o filosofii."
Masarykova universita, Brno; Filozofická fakulta
2x ročně
Časopis je online.
"Nejstarší americký časopis věnovaný výhradně středověku. Chronologické hranice středověku jsou přibližně vymezeny lety 500-1500. Z geografického hlediska je primárně zaměřen na západní Evropu, nicméně obsažena jsou i témata byzantologická, judaistická, arabistická a slavistická. Nejsou zde žádná omezení co do tématu - časopis uveřejňuje články a recenze knih zabývající se středověkem z jakéhokoliv pohledu, včetně umění, historie, literatury, filosofie a theologie, hudby, vědy, práva a ekonomiky."
4x ročně
Časopis je na JSTOR.
"Slovensko-český odborný filosofický časopis, tématicky zaměřený na široce pojatou aristotelsky orientovanou filosofii: tj. filosofii, která hledá inspiraci jak v současné analytické filosofii, tak ve vrcholné středověké, avšak především tzv. "druhé" scholastice cca. 16.-17. století, a pokouší se o syntézu obou těchto pohledů."
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta, Katedra filosofie a religionistiky.
2x ročně
Dostupná jsou shrnutí některých článků.
Studia philosophica recenzovaný vědecký časopis vydávaný pod tímto názvem Masarykovou univerzitou od roku 2009, uveřejňuje příspěvky z oblasti filosofie a příbuzných disciplín. Navazuje na tradici Sborníku prací FF brněnské univerzity (SPFFBU), řada filosofická (B), započatou roku 1953.
Masarykova Univerzita, Brno; Filozofická fakulta
2x ročně
Časopis je online; dostupné jsou skoro všechny ročníky od r. 1995.
Časopis věnovaný středověké filosofii.
Koninklijke Brill NV, Leiden, The Netherlands.
Obvykle 2x ročně.
Z některých institucí dostupný přes JIB.









 

Přízviska


Zde shromažďuji přízviska středověkých filosofů:


Přízvisko Jeho nositel
Praeceptor Germaniae Hrabanus Maurus
Doctor universalis Alanus ab Insulis
Doctor palatinus Petr Abélard
Doctor angelicus Tomáš Akvinský
...



Ač jsem se (dříve než jsem se ji jal vytvářeti sám) domníval, že podobná tabulka na internetu není, přece jsem po chvilce hledání našel podobnou.







 

Recenze


Odkazy na on-line dostupné recenze různých knih, které v současnosti vycházejí; především relevantních pro středověkou filosofii, ale i diametrálně odlišných.



 
Kniha
Recenze a recenzent
AURELIUS AUGUSTINUS. Křesťanská vzdělanost.
Praha: Vyšehrad, 2004.
- recenze Petra Kitzlera (Listy filologické - PDF)
AURELIUS AUGUSTINUS. Říman, světec, člověk.
Praha: Vyšehrad, 2000.
- recenze Ondřeje Sládka Známý neznámý Aurelius Augustinus (Pro-Fil)
BORGES, Jorge Luis. Borges ústne. (Prednášky a eseje)
Bratislava: Kalligram, 2005.
- recenze Jakuba Máchy J. L . Borges – filozofické eseje a přednášky (Pro-Fil)
DODDS, E. R. Řekové a iracionálno.
Praha: OIKOYMENH, 2000.
- recenze Pavla Hobzy Strach v Řecku (Aluze)
FOUCAULT, M. Slova a věci.
Brno: Computer Press, 2007.
- recenze Dagmar Pichové K českému překladu Slov a věcí (Pro-Fil)
HEINZMANN, R. Středověká filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000.
- recenze Marka Otiska (Pro-Fil)
ISIDOR ZE SEVILLY. Etymologie XII.
Praha: OIKOYMENH, 2004.
- recenze Lenky Svobodové (iLiteratura)
MACROBIUS. Saturnálie.
Praha: Herrmann a synové, 2002.
- recenze Bohumily Mouchové (iLiteratura)
YATESOVÁ, F. Giordano Bruno a hermetická tradice.
Praha: Vyšehrad, 2009.
- recenze Daniela Špeldy (Aluze)









Teorie a dějiny vědy ve středověku


Dějiny vědy jako současný akademický obor pojednávájí především o dějinách teoretického zkoumání přírody. O vědě v dnešním slova smyslu můžeme hovořit až od 19. století.
Ve středověku byl nicméně velmi vysoký požadavek na logickou propracovanost jednotlivých teorií a minimálně od 13. století (tj. od doby, kdy začínají v latinském světě kolovat překlady Aristotelových Druhých analytik a Metafyziky), se stále více objevuje snaha koncipovat jednotlivé nauky jako vědy podle aristotelských zásad. (V tomto proudu se objevuje např. snaha konstituovat gramatiku jako aristotelskou vědu u Roberta Kilwardbyho , vytvořit obecnou vědu o znacích u Pseudo-Roberta Kilwarbyho , ale také vytvořit theologii jako vědu. )
V tomto seznamu se poněkud anachronně přenáší disciplinární matice (a objevují se zde takové věci jako "středověká sémiotika" či "politologie"), což je ovšem z hlediska historiografie vědy nevhodné ; proto by měl být tento seznam považován pouze za provizorní a pracovní, v němž názvy jednotlivých věd fungují jako stručné nálepky, které mají výstižně naznačit přibližný obsah a cíl spisů, a klasifikační kritérium.
Zde bych tedy rád vypracoval zprvu alespoň seznamy primární (později sekundární) literatury, která se nějak týká problémů teorie a dějin jednotlivých věd (především v pozdní antice a ve středověku).
Zatím zde je (nebo v brzku bude) pár poznámek ke klasifikaci věd, k embryologii, lingvistice, lékařství, logice, matematice, meteorologii, politologii, sémiotice a zoologii.

 
´

Klasifikace věd:
  • Aristotelés - Metafyzika
  • Augustin - De civitate Dei
  • Boethius
  • Roger Bacon
  • ... (doplním)
  • patrně také Raimundus Lullus - Arbor Scientiae (databáze CLCLT) - toto ještě musím podrobněji prozkoumat...






 
Dějiny jednotlivých věd: ´

  • EMBRYOLOGIE
    Embryologie byla částí středověkého lékařství, která zkoumala prenatální vývoj lidského plodu v děloze matky. Zdrojem teoretické výbavy byli Aristotelés, Galénos, Avicenna a Averroes. Tímto tématem se také občas zabývali theologové.

    • Avicenna - Canon medicinae III, fen 21, kap. 2 (kapitola o embryologii v Avicennově kompendiu medicíny; v latinském světě základní text, při jehož komentování se rozvíjely jednotlivé embryologické teorie; komentoval jej např. Jacopo da Forli )
    • Aegidius Romanus - De formatione humani corporis in utero - viz tento příspěvek na mém blogu a také
    • Jan Baconthorpe - theolog, který kol. r. 1325 pojednával o "boží embryologii" (tj. pomocí embryologických teorií zkoumal otázku theologické povahy - co se dělo v děloze Panny Marie mezi početím a narozením Krista)
    • Jacopo da Forli - De generatione embrionis - viz




 
´

  • LINGVISTIKA (také lat. gramatika)

    • Antická pojednání:


    • Gramatika jako jedno ze septem artes liberales:
      • sem patří především rozličné příručky gramatiky, které mají primárně didaktický účel

      • Martianus Capella - De nuptiis Mercurii et Philologiae, kn. III. (De arte gramatica)
      • Alcuin - Ars grammatica
      • Hrabanus Maurus - Excerptio de arte grammatica Prisciani
      • (...)

    • Scholastická lingvistika:

      • Petr Helias - Summa super Priscianum (1150)
      • Roger Bacon
      • Robert Kilwardby
      • Modisté:
        • Boethius z Dácie
        • Gentilis da Cingulo
        • Martin z Dácie
        • Michal z Marbais
        • Radulphus Brito
        • Siger z Courtrai
        • Simon z Dácie
        • Tomáš z Erfurtu
      • (...)




 
´

  • LÉKAŘSTVÍ
  • Lékařství mělo 2 stránky - praktický výkon a teorii (tu zajišťoval především Galénos a učila se na universitách). Lékařství nebylo vědou v plnohodnotném smyslu (nenachází se např. v aristotelském členění věd), ale spíše řemeslem. Také je třeba uvědomit si, že ve středověku se rozlišovaly 2 typy těch, kteří pečovali o lidské tělo - physici a medici. "Vědecky vzdělaný lékař se coby physicus odlišoval od ranhojiče, zvaného medicus, jenž byl vybaven pouze lidovou moudrostí."

    Součástí středověkého lékařství jsou také různé embryologické teorie.

    V následujícím seznamu shromažďuji (zatím nepříliš systematicky seřazené) spisy samotných lékařů, ale i autorů spisů zabývající se tématem lékařství z jiných aspektů:

    1. Antická řecká a latinská medicína:
      • Hippokratés
      • Galénos
      • Scribonius Largus (1. stol.) - Compositiones - sbírka receptů, kterou napsal osobní lékař císaře Claudia a z níž čerpal Marcellus Empiricus.
      • Celsus - De medicina (= Artes, kn. VI-XIII) - encyklopedista.
      • Medicina Plinii - kompilát z Pliniovy Naturalis historia - viz angl. wiki.
      • Theodorus Priscianus - Euporiston libri = Knihy o běžných lécích (poč. 5. stol.)
      • Marcellus Empiricus (z Burdigaly) - De medicamentis = O lécích
      • Cassius Felix - De medicina - autor spisu složeného v r. 447 byl africký křesťan.

    2. Raně středověká medicína:
      • Isidor ze Sevilly - Etymologiae, kn. IV.
      • Epistula vulturis (= Dopis supa; v pozdějších verzích též Liber vulturis) - kuriózní jednostránkové pojednání sepsané kolem r. 800. Zahrnuje 17 lékařských a magických receptů, v nichž se používají části supa a jiné substance. Úvod, faksimile, edice a angl. překlad tohoto spisečku vyšel na čtyřech stránách v časopise Speculum -

    3. Středověká klášterní medicína:
      • "Klášterní medicínu je možné považovat za jedinou a svébytnou institucionální formu lékařské péče raného středověku, přičemž o toto výsadní postavení přichází ve 12. století v souvislosti s pronikáním antických a arabských textů do lékařských teorií a se vznikem lékařských fakult."
      • Walahfrid Strabo (9. stol.) - Hortulus
      • Odo Magdunensis (11. stol.) - Macer floridus - botanicko-farmakologické pojednání. Bylo přisuzováno římskému básníkovi Aemiliovi Macerovi z Verony (1. stol. př. Kr.), který psal didaktické básně (o ptácích, o léčení hadího uštknutí). Díky tomuto zmatení se v renesanci na dílo nepohlíželo jako jako středověký škvár a bylo vydáno tiskem pod názvem Macer Floridus - De viribus herbarum, poprvé v r. 1477 v Paříži (o tomto vydání pojednává tato stránka; vydání z r. 1515 je plně dostupné přes GB). Další informace o Odonovi jsou na stránkách botany.cz.
      • Hildegarda z Bingen (12. stol.) - Liber simplicis medicinae a Liber compositae medicinae.

    4. Arabská medicína:

    5. Salernská lékařská škole:
      • Velmi významná středověká lékařská škola. Základní informace o ní lze získat z článečku Schola medica salernitana, který jsem zkompiloval pro českou Wikipedii.
      • Konstantin Afričan - překladatel a kompilátor především arabských textů.
      • Trot(ul)a ze Salerna - italská lékařka a gynekoložka ze slavné středověké lékařské školy. Napsala několik pojednání o ženských nemocech a jedno o kosmetice.
      • Roger ze Salerna - italský chirurg z 12. stol.

    6. Lékařství ve vrcholném a pozdním středověku:
      • Alfred ze Sareshelu - De motu cordis
      • Michael Scotus - De physiognomia - překladatel (nejen) Aristotela, lékař, astrolog, dvorní astrolog Fridricha II. Oblíbený i v renesanci.
      • Roger Bacon - De erroribus medicorum a další spisy.
      • Tomáš Akvinský - De motu cordis
      • Aegidius Romanus - De formatione humani corporis in utero
      • Arnald z Villanovy - alchymista a lékař
      • Ugo Benzi - italský lékař a logik působící na přelomu 14. a 15. stol.

    Viz také tyto angl. stránky věnující se dějinám lékařství.

    Řecké lékařství a zvláště Corpus Hippocraticum je předmětem bádání několika českých vědců - jmenovitě se jedná o Hynka Bartoše, Sylvu Fischerovou a Julii Černou. Na výzkum byly uděleny již 2 granty, v blízké době by snad měly vyjít překlady hippokratovských spisů. (Další podrobnosti v tomto příspěvku na mém blogu.)





 
´

  • LOGIKA (v budoucnu viz také oddíl Logika)




 
´

  • MATEMATIKA
    • Martianus Capella - De nuptiis Mercurii et Philologiae, kn. VI. (geometrie) a VII. (aritmetika)
    • Boethius - De institutione arithmetica
    • Cassiodorus
    • Isidor ze Sevilly - Etymologiae, kn. III. (obecně o matematických uměních quadrivia)
    • Beda Ctihodný - De temporibus ratione (počítání časů - v souvislosti s potřebou vypočítat datum Velikonoc, Beda je mimochodem považován za zakladatele tzv. komputistiky - viz )
    • Alcuin
    • Gerbert z Aurillacu
    • Leonardo Fibonacci
    • Thomas Bradwardine
    • Roger Swyneshed
    • Mikuláš z Oresme
    • Křišťan z Prachatic
    • ... (doplním)


      • Hodně informací lze nalézt v starší, ale kvalitní knize -




 
´

  • METEOROLOGIE
    Meteorologie se vyučovala na středověkých universitách na základě stejnojmenného spisu Aristotelova.

    • Collecta notabiliora de libro Methorum - krátký spisek, který vznikl v českém prostředí (jeho autorem Štěpán z Kutné Hory?). Jeho edice byla provedena až v r. 2009 -

    Středověkou meteorologií se v českém prostředí zabývá Barbora Kocánová, doktorandka na FF UK a badatelka při Kabinetu pro klasická studia FÚ AV.




 
´





 
´

  • SÉMIOTIKA




 
´

  • ZOOLOGIE (spíše než o vědeckou zoologii se jedná se o tu "fantastickou", proto zde uvádím zástupce zvláštního literarního žánru zvaného bestiář)
  • Spisy (resp. autoři), které (kteří) pojednávají o zvířatech, ať už jako o symbolech (bestiáře), nebo "vědecky":

    • Isidor ze Sevilly - Etymologiae, kn. XII
    • Albert Veliký - prý první vědec po Aristotelovi, který měl plnohodnotný výzkumný program co se týče zoologie
    • Tomáš z Cantimpré - De natura rerum, kn. VI (pojednává o mořských monstrech)
    Výtečnou stránkou o žánru bestiářů je kanadská bestiary.ca - jsou zde medailonky všech důležitých bestiářů (a encyklopedií o zvířatech), také rozcestník podle jednotlivých "bestií" a ke každé přeložené úryvky z jednotlivých spisů.


Dějinami (čili historiografií) vědy (převážně astronomie) se v českém prostředí zabývá Daniel Špelda (www - Filosofický ústav AV, mj. bibliografie). Zde lze nalézt jeho studii Ve službách pokroku: nástin dějin historiografie vědy (Aluze 2/2007), zde je rozhovor s ním (Pro-Fil 1/2009). V r. 2009 vydal i knihu zabývající se metodami historiografie vědy - .







 

Virtuální knihovny originálních textů a jejich edice


Zde je dostupný malý rozcestník zdrojů, skrze něž se lze dostat k originálním textům. Také jsou zde uvedeny zkratky, které používám při citování v bibliografii. Jsou zde odkazy na:
  1. Virtuální knihovny a databáze, prostřednictvím nichž lze získat přístup k mnoha rozličným textům, a to volně a zadarmo.
  2. Edice, tj. seznamy nakladatelských řad, v nichž vycházejí skupiny textů ve filologicky fundovaných edicích. Často jsou tyto edice zpřístupněny v rámci databází.
  3. Rukopisy a rané tisky, tj. něco pro paleografy... :)


Virtuální knihovny a databáze:
  • The Latin Library (cituji jako LL)
    Zdroje především pro latinskou filologii; jsou zde k nalezení klasické texty především římských autorů, ale i něco ke středověku.

  • Bibliotheca Augustana (BA)
    Obsáhlá databáze spravovaná universitou v Augsburgu. Jsou zde k nalezení pův. textů v mnoha jazycích, mj. v řečtině a latině. Přehledně roztřízeno, u každého autora je drobný medailonek a soupis děl. Hodně latinských textů antických, středověkých i novověkých.

  • Documenta Catholica Omnia (DCO)
    Katolický portál, kde obrovské množství textů souvisejících s církví. Skvělá databáze pro středověkou filosofii, theologii a církevní dějiny (dostupný je zde třeba celý Migne).

  • Google Books (GB)
    Googlovský web, který shromažďuje všechny myslitelné knihy. Někdy zde jsou filologicky fundované edice originálních textů (nevztahují-li se na ně již autorská práva).

  • Litterae ante portas (LAP)
    Výsledek projektu, na kterém se podílí FF MU, FF UK, FÚ AV ČR a NK ČR. :) Výborná datábaze, která uživatelům dává přístup k ohromnému množství originálních textů nejen latinské kultury (zdroje pro klasickou i medievalistikou filologii, filosofii, biblistiku, theologii či kulturní dějiny obecně). Jedinou nevýhodou je nutnost registrace, ta však není nezískatelná - návod zde.

Edice:
  • Bibliotheca Teubneriana Latina (BTL-3, 2004)
    Databáze latinských textů dostupná v rámci LAP.
    "... obsahuje všechna díla archaické a klasické římské literatury (do konce 2. stol. po Kr.) vydaná v minulosti nakladatelstvím Teubner. Dále obsahuje prakticky všechny zachované gramatické a rétorické texty pozdněantického období, jak byly shrnuty v knižních řadách "Grammatici Latini" a "Rhetores Latini Minores". Další díla pozdněantické římské literatury, pokud byla vydána v nakl. Teubner, budou doplněna ve třetím vydání databáze v nejbližších letech. CD-ROM neobsahuje úvody a kritické aparáty jednotlivých edic."

  • Corpus Grammaticorum Latinorum (CGL)
    Databáze s texty latinských gramatiků je dostupná na těchto francouzských stránkách. Texty zde ale patrně nejsou kompletní. Tyto texty by ale měly být zahrnuty do BTL.

  • Library of Latin Texts - Series A, Series B (LLT-A, LLT-B)
    Databáza latinských textů (zastřešené portálem BREPOLiS), které jsou nově dostupné přes LAP. Databáze LLT-A se patrně shoduje s databází CLCLT-7, nicméně menší LLT-B nabízí nové a cenné texty - z těch filosofických je třeba zdůraznit díla Rogera Bacona, Sigera z Brabantu, Jana Dunse Scota, Francise Bacona a Barucha Spinozy.

  • Library of Latin Texts / CETEDOC Library of Christian latin texts (CLCLT-7, 2008)
    Obrovská databáze latinských textů dostupná v rámci LAP.
    "Páté vydání této nejvýznamnější a nejznámější databáze nakl. Brepols obsahuje prakticky všechna dosud knižně vydaná díla latinských církevních otců Hieronyma, Ambrosia, Aurelia Augustina a Řehoře Velikého, úplné dílo Bernarda z Clairvaux a veškeré dosavadní edice nakladatelství Brepols z edičních řad Patres Latini a Continuatio Mediaevalis. Dále nabízí latinský text Bible podle Stuttgartského vydání z r.1975 a dokumentaci ekumenických i regionálních koncilů od koncilu Nikajského po II. Vatikánský. Navíc poskytuje literární díla všech významných autorů římské klasické literatury do konce 2. stol. po Kr. (od Plauta po Apuleia) a řadu pozdněantických profánních autorů. Databáze zahrnuje již 3 CD."
    Doplním ještě, že se zde nacházejí i texty např. Viléma Ockhama, Beata z Liebany, Viléma z Conches, Jana ze Salisbury, Roberta Grossetesta, Raymonda Lulla (toho je tu opravdu požehnaně) a mnohých, mnohých jiných.

  • Migne (PL a PG)
    Významnou edicí pro patristické a raně scholastické texty (asi do 12. stol.) je tzv. Migne. Je dostupný na DCO a na LAP.
    Na DCO to ve formě scanů stránek původního vydání z 19. stol.
    Edice má část řeckou - Patrologia Graeca (PG) a latinskou - Patrologia Latina (PL). Cituje se vždy svazek (volumen) a sloupec (columnus).
    Zde lze nalézt přehled obsahu jednotlivých svazků PL (usnadní to případné citace).


Rukopisy a rané tisky:
  • Manuscriptorium
    Databáze faksimilí mnoha rukopisů a raných tisků, které se nacházejí v knihovních fondech České republiky. Texty psané latinsky i starou češtinou. Přímý přístup umožňuje hledat a prohlížet některé položky, plný přístup ke všem textům zajistí přístup skrze LAP.

  • Gallica
    Další server, na kterém lze nalézt mnoho digitalizovaných kopií rukopisů i raných tisků.

  • La Bibliothèque interuniversitaire de Médecine (BIUM)
    Na stránkách pařížské knihovny shromažďující texty k medicíně i jejím dějinám lze nalézt velké množství faksimilí humanistických edic děl s lékařskou tématikou. Jsou zde např. Hippokratés, Galénos, středověké texty salernské školy i něco z arabských lékařů.

  • Universidad de Sevilla - Fondo Antiguo
    Na tomto španělském serveru při knihovně sevillské university lze nalézt digitalizované různé rané tisky (15.-18.stol.).