Licence Creative Commons
© 2009-2011 Lukáš Lička - podle licence Creative Commons 3.0 Česká republika.



BIBLIOTHECA.wz.cz


K poslední aktualizace této stránky došlo .

BIBLIOGRAFIE (ČESKÝCH) (PŘEKLADŮ) (FILOSOFICKÝCH DĚL)


Schéma bibliografie: Seznamy | POZDNÍ ANTIKA | PATRISTIKA | RANÝ STŘEDOVĚK | SCHOLASTIKA | Poznámky



RANÝ STŘEDOVĚK




FILOSOFIE A THEOLOGIE
(6. stol.)

>>>

Boëthius

Personálie:  (* asi 480  † asi 525)  Filosof a theolog. Obvykle řazen k pozdní patristice, nebo na počátek dějin středověké filosofie, ale svou pozicí na rozhraní je zařaditelný těžko - přízvisko "poslední Říman - první scholastik" je velmi příznačné. Zemřel popraven a zařadil se k "mučedníkům" filosofie. Viz také Pseudo-Boëthius.

Spisy:
  • Consolatio philosophiae
    • lat. - na BA.
    • čes. - in: BOËTHIUS. Poslední Říman. Praha: Vyšehrad, 1982, 49-149. Překlad Václava Bahníka. Kniha obsahuje i úryvek dalšího Boëthiova díla, dílko Boëthiovi připisované a dva dopisy. Kvalitní je také úvodní studie Anežky Vidmanové Boëthius a Čechy.
  • De divisione
    • Pozn. - jeden z Boethiových logických spisů, který podrobně analyzuje pojem divisio (tj. dělení, rozdělení) - a to dělení rodů v druhy, dělení celku v části, etc.
    • lat. - PL 64, sl. 875D-892A. Lat. text je dostupný přes LAP (jako text) nebo jako scan na DCO (jako pdf).
    • angl. - existuje kvalitní anglický překlad celého spisku - BOETHIUS. On Division. In KRETZMANN, N., STUMP, E. (ed.). Logic and the philosophy of language, Cambridge: Cambridge University Press, 1988, s. 11-38.
  • De institutione musica
    • lat. - na BA.
    • čes. - první kap. díla (I,1) je v češtině in: BOËTHIUS. Poslední Říman, s. 151-155. Překlad Václava Bahníka.
  • Opuscula sacra
    • Pozn. - soubor pěti krátkých, ale velmi hutných traktátů obsahu primárně theologického, nicméně s velkým vlivem i v tradici středověké metafyziky. Jsou také prvním příkladem využitý logiky v rámci theologie (další myslitel, kt. tak silně využije logiku bude až Berengar z Tours v 11. stol. při řešení eucharistické problematiky ). Jednotlivá pojednání se nazývají:
      • De Trinitate = Quomodo trinitas unus Deus ac non tres dii
      • Utrum Pater et Filius et Spiritus Sanctus de divinitate substantialiter praedicentur
      • Quomodo substantiae = De hebdomadibus
      • De fide catholica
      • Contra Eutychen et Nestorium
      (V českém překladu jsou jednotlivé traktáty pouze očíslovány.) Interpretaci traktátů věnuje jednu kap. Marenbon ve své monografii o Boethiovi - .
    • lat. - na BA je 2. a 3. traktát, na CLCLT-7 (přes LAP) jsou traktáty všechny.
    • čes. - do češtiny jsou všechny traktáty přeloženy v knížce BOËTHIUS. Teologické traktáty. Praha: Krystal OP, 2004. Přeložili Tomáš Machula, Richard Mašek, Tereza Michalová a Martina Pavelková.
Internet:    Heslo Boëthius v SEP. Obsáhlou a komentovanou bibliografii Boethiova příspěvku do vývoje středověké logiky lze nalézt na formalontology.it.




 
ENCYKLOPEDISTÉ

>>>

Isidor ze Sevilly

Personálie:
  (* asi 560  † asi 636)  Postava někdy řazená k pozdní patristice, jindy už k ranému středověku, jeden ze skupiny tzv. encyklopedistů. Jeho Etymologiae jsou velmi obsáhlou encyklopedií, pojednávají takřka o všech oborech lidského vědění - Isidor má velmi bohaté znalosti, není však vědcem-výzkumníkem, nýbrž spíše čtenářem a kompilátorem (tj. polyhistorem římského ražení). Jednotícím prvkem celého obrovského díla (které jinak vykazuje až bizarní entropii - viz např. ) je právě princip etymologie (několik poznámek k antickému pojetí etymologie jako cesty k poznání nejen slov, ale především věcí obsahuje tento příspěvek na mém blogu.)

Spisy:
  • Etymologiae
    • lat. - kompletní text lze nalézt na BA.
    • čes. - celá encyklopedie má 20 knih; nakladatelství OIKOYMENH je ve spolupráci s Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty vydává po jednotlivých knihách (součástí je vždy lat. originál, čes. překlad a kvalitní úvodní studie). Dosud vyšlo:
      • Liber I-III - výklad sedmi svobodných umění - gramatiky (kn.I), rétoriky a dialektiky (kn.II), a kvadrivia (tj. aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie - kn.III). Česky vyšlo v jednom svazku - ISIDOR ZE SEVILLY. Etymologie I-III. Praha: OIKOYMENH, 2000. Přeložil Daniel Korte. Obsahuje 2 úvodní studie Jana Kalivody (Isidor ze Sevilly a jeho pravda slov a Pokorná služba svobodný umění).
      • Liber IV - [česky 2003]
      • Liber V - [česky 2003]
      • Liber VI-VII - [česky 2004]
      • Liber VIII - vyjde
      • Liber IX - [česky 1998]
      • Liber X - vyjde
      • Liber XI - [česky 2009]
      • Liber XII - zoologická část Isidorovy encyklopedie - na základě výpisků z literatury zde autor pojednává o čtvernožcích, plazech, rybách, ptácích a hmyzu. Český překlad - ISIDOR ZE SEVILLY. Etymologie XII. Praha: OIKOYMENH, 2004. Přeložila a podrobnými poznámkami opatřila Jana Fuksová. V úvodní kapitole nazvané Lidé a svět zvířat jsou pak obsaženy 4 studie Jany Nechutové - Má zvíře duši?, Pes, sokol, vlk, medvěd, Symbolika zvířete, Před Isidorem, po Isidorovi.
      • Liber XIII-XV - [česky 2001]
      • Liber XVI - [česky 2000]
      • Liber XVII - vyjde
      • Liber XVIII - [česky 2002]
      • Liber XIX-XX - [česky 2009]
Internet:    Isidor jako svatý katolické církve má svou českou stránku, na níž se člověk např. dozví, že Isidor byl nedávno prohlášen za patrona internetu.






 
FILOSOFIE A THEOLOGIE
(9. stol.)

>>>

Jan Scotus Eriugena

Personálie:  (* asi 810  † asi 877)  Filosof a theolog. Účastní se onoho dějinného procesu známého jako karolinská renesance, ale duch jeho filosofování je jiný, zvláštní. Není to scholastik a ve scholastice se na něj moc nenavazuje; podobá se spíše některým filosofům z období patristiky či filosofům řeckým. V relativně temné době kompilací ční nad současníky jako génius.

Spisy:
  • Commentarium In Sanctum Evangelium Secundum Joannem
    • lat. - jsou dochovány 3 obsáhlejší fragmenty textu. Jsou u Migneho - PL 122, sl. 297-348B. Lat. text je dostupný na DCO (jako pdf).
    • čes. - do češtiny je přeložena část spisu (fragmentum I.; 297A-313C podle Migneho). Překlad je obsažen v knize ERIUGENA, Jan Scotus. Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, Praha: Vyšehrad, 2005, s. 43-82. Přeložila Irena Zachová. Knížka také obsahuje rozsáhlou studii Lenky Karfíkové Dvojí zjevení božského světla. Stvoření a Písmo v teologii Jana Eriugeny.
  • De divisione naturae sive Periphyseon
    • lat. - na BA je z celých 5 knih spisu jen několik kapitol. Spis je u Migneho - PL 122, sl. 439 - 1022D. Lat. text je dostupný na DCO (jako pdf).
    • slov. - část spisu (I,1-26) je dostupná v překladu in: HRUŠOVSKÝ, I. (ed.) Antológia z diel filozofov. Zv. 3, Patristika a scholastika, Bratislava: Pravda, 1975, s. 165-195. Přeložil editor.
  • Homilia In Prologum Sancti Evangelii Secundum Joannem
    • lat. - originál textu je u Migneho - PL 122, sl. 283-296D. Lat. text je dostupný na DCO (jako pdf).
    • čes. - překlad celého spisku je obsažen v knize ERIUGENA, Jan Scotus. Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, s. 7-42. Přeložila Irena Zachová.
Internet:    John Scottus Eriugena na SEP (angl.).




 
FILOSOFIE A THEOLOGIE (11. stol.)

>>>

Anselm z Canterbury

Personálie:  (* 1033  † 1109)  Theolog a filosof. Narodil se v italské Aostě, umřel jako biskup anglického Canterbury (Italové jej ostentativně nazývají Anselm z Aosty). Nazýván "otcem scholastiky". Proslul především svými důkazy existence Boží (o tom z Proslogionu říkají analytičtí filosofové, že je platný = logicky konzistentní), zajímavé jsou také jeho sémantické teorie. (Pozn.: V češtině je více jeho spisů přeložených, ale dotyčná kniha se mi zatím nedostala do ruky. Brzy to snad napravím.)

Spisy:
  • Monologion
    • lat. - na BA.
    • slov. - část spisu (kap. 1-34 z celkových 80) je dostupná ve slovenském překladu in: HRUŠOVSKÝ, I. (ed.) Antológia z diel filozofov. Zv. 3, Patristika a scholastika, Bratislava: Pravda, 1975, s. 201-233. Přeložil editor.
Internet:    Anselm na SEP (angl.).



 


Petr Damián

Personálie:
  (* asi 1007  † 1072)  Theolog, který se nejvíce proslavil svými úvahami a Boží všemohoucnosti a svým odmítáním světských věd, gramatiky a filosofie (ve slavném sporu mezi dialektiky a antidialektiky stál na straně antidialketiků).

Spisy: Páteř jeho díla tvoří především dopisy, napsal jich 180.
  • De divina omnipotentia
    • pozn. - toto pojednání je svou formou dopis (v korpusu Damiánových dopisů má č. 119), který je adresovaném Desideriovi, opatovi v Monte Cassinu. Damián se zde zabývá několika problémy ohledně Boží všemohoucnosti, kterou reprezentuje otázka, může-li Bůh změnit minulost (např. obnovit panenství dívky).
    • lat. - ?
    • angl. - Spade přeložil vybrané pasáže z tohoto dopisu a umístil je na svých stránkách jako PDF.
Internet:    Zde lze nalézt malé pojednání o Damiánovi (zakládající se především na heslu věnovanému Damiánovi na SEP).



 
LÉKAŘSTVÍ

>>>

Walahfrid Strabo

Personálie:  (* asi 809  † 849)  Walahfrid (přízviskem Strabo, tj. "šilhavý") byl benediktinský mnich, významný učenec karolinské doby a autor několika spisů s náboženskou či lékařskou tematikou. Základní vzdělání získal v klášteře Reichenau (významný klášter u Bodamského jezera, založen počátkem 8. stol., za karolinské éry dosáhl prvního velkého rozkvětu; druhého pak v 10.-11. stol., kdy v něm působil kronikář, matematik a astronom Heřman z Reichenau [pro jeho pojetí astrolábu viz ]), v 17 letech odešel do kláštera ve Fuldě, kde studoval pod jedním z nejvýznamnějších učenců své doby, Hrabanem Maurem. V roce 829 Walahfrid zavítal na karolínský dvůr, kde ho král Ludvíka I. Pobožný zaměstnal jako učitele svého syna a budoucího krále Karla II. Holého. Do konce života pak působil s přestávkami především v Reichenau jako opat a učitel v klášterní škole.

Spisy:
  • De cultura hortorum
    • (O zahradnictví)
    • Pozn. - spis De cultura hortorum či krátce Hortulus (tj. Zahrádka) patří mezi Walahfridovy nejznámější díla. Jedná se o sbírku 27 básní věnovanou Grimaldovi, opatovi v St. Gallenu, stejně jako přeslavný plán ideálního kláštera (viz wiki). I v tomto plánu, který mimochodem vznikl v Reichenau, kde ve stejné době působil i Walahfrid, je věnován prostor klášterní zahrádce (viz kopie na BA). Právě takováto klášterní zahrádka je také tématem Walahfridovy básně. Ačkoliv spis je do určité míry závislý na Vergiliově didaktické básni Georgica, jedná se o literární novum, neboť je u popisu pěstovaných rostlin takřka ve všech případech zdůrazňováno především to, jaký užitek má daná plodina při léčbě. Tyto lékařské znalosti Walahfrid načerpal četbou přímo lékařských pojednání, z nichž některé jsou shromážděny v kodexu MS St. Gall 878 (tento osobní Walahfridův kodex je digitalizován a je dostupný zde.)
    • lat. - latinská edice je dostupná na různých místech, nejsnadněji na BA.
    • čes. - spis dokonce vyšel i česky: WALAHFRID STRABO. De Cultura Hortorum. O zahradnictví. Uherský Brod: Florart, 2005. Přeložil a opatřil úvodem a komentářem Jakub Šimek (o překladateli pak např. zde).
    • angl. - anglický překlad básně je dostupný in: WALLISOVÁ, F. (ed.). Medieval Medicine: A Reader. Toronto: University of Toronto Press, 2010, s. 98-109. Přeložil R. Payne.
Internet:    Článek o Walahfridovi je na botany.cz.




 

Konstantin Afričan

(Constantinus Africanus; Constantine the African)

Personálie:  (* asi 1020  † 1087)  Překladatel a autor literatury s lékařskou tematikou, spjatý především činností lékařské školy v jihoitalském Salernu. O jeho životě není mnoho informací. Narodil se patrně v severní Africe, přišel do Salerna někdy před r. 1077 a umřel jako mnich slavného benediktinského kláštera na Monte Cassinu. Díky svému původu uměl arabsky; pod patronátem Alfana, salernského arcibiskupa, a Desideria, opata v Monte Cassinu, přeložil mnoho lékařské literatury, nebo zkompiloval na základě arabských textů důležitá lékařská pojednání.
Petr Jáhen, knihovník a kronikář z Monte Cassina, ve svém spisku De viris illustribus (PL 173, sl. 1009B-1062B) věnuje kapitolku XXIII. právě Konstantinovi. V ní popisuje jeho život (resp. legendu o jeho životě) a podává seznam spisů, které přeložil nebo napsal.


Spisy (překlady a kompilace):Seznam spisů podává zmíněný Petr Jáhen. Postupně je sem doplním.